Nedávno jsem přemýšlela, jestli tenhle blog má ještě smysl udržovat. Ale asi jo, vzhledem k tomu, že se na podzim opět chystám do Francie (a Rennes je ještě dál než Le Havre).

Momentálně se ale vyskytuji v Praze, takže pro začátek jsem změnila titulek z daleké ciziny na blízkou ( i když ono je to relativní - pro mou babičku je daleko i 100 km od bydliště, zatímco někdo si připadá jako doma i na Zélandu, že Brešofko).
Praha pro Brňáka vždycky bude trochu jiný svět, i když musím říct, že za ty tři dny jsem snad s rodilýma Pražákama ani nepřišla do styku. I v tom bufetu na ministerstvu obsluhuje pizizubá Ukrajinka...

Teď mě napadá, že jsem na tento blog nepřispívala asi rok, takže ho stejně nikdo nečte...takový výkřik do prázdna. Ten pocit se mi docela zamlouvá:).