Všechno jednou končí...
A tak i já, po úžasných 9 měsících ve městě, které se umělo porvat se svou minulostí, jsem si musela sbalit svých pár kufříků, se kterýma jsem přijela a ukončit své francouzské dobrodružství.
Odjela jsem v autě s Polkou Aniou a konečně jsem měla chvilku na to s ní pokecat, od ledna, co byla se Simonem, sme tyhle dva dřívějsí vymetače večírků viděli hodně málo. Ania dokonce kvuli němu uvažovala o tom, že bude dál studovat v Hávru, ale po pár týdnech co byl Simon v Číně se její rozhodnutí změnilo a zůstává v POlsku, což je pro ni jednodušší a navíc ji tam můžu častěji navštěvovat. Akorát nevím, jak to zvládne Sajmon, hodně si od tohodle vztahu sliboval a poskakoval kolem Anii až sme se s děckama museli smát.
Moji nejmilejší Morgane, Lionel, Renaud zůstali ještě chvilku v Havru. Teď Lionel dodělává stáž v Londecu a Renaud s Morgane vybírají společnou dovolenou. Moje malá Aurélie někde válčí na recepci v Anglii, a doufám, že brzo přijede za mnou do ČR.
Pan Guitton se zřejmě rozhodl, že zmizí z povrchu zemského, aspoň teda pro mě. Zkusmo mu jednou za měsíc pošlu SMS, ale je doručena až po pár dnech a nikdy nedojde odpověď. Takže jsem zřejmě kompletně vymazána z něčího života, i když je možný, že je Roms na stáži třeba ve východní Africe a má blbej signál...:-/
Od padoucha spolubyly Erwana nemáme žádné zprávy od té doby, co zmizel v půli dubna i s prachama co všem dlužil. Naštěstí jsem zaslechla, že kouzelníkovi Simonovi se podařilo konaktovat Erwanovu nic netušící máti a ta nám penízky poslala zpět. Jenom doufám, že milý Erwánek se dočká pekla na zemi za to, že z nás celou dobu dělal blbečky.
Sem tam na MSN pokecám s ostatníma lidičkama: J-B, Pauline, Hugo....je zázrak někoho potkat online, všichni někde makají.

Po odjezdu z Hávru jsem strávila 5 dnů doma a utekla jsem před hnusným počasím za Janez do Nice až do konce června. Krásný město, ale atmosférou se mému Havříčku nevyrovná. Po návratu do ČR mě překvapilo ještě větší vedro než na francouzské riviéře. OD té doby si užívám prázdniny po česku, to znamená festivaly Karlovy Vary a Colours of Ostrava. A taky s nedávno založeným Týmem neohrožených žen (Já, Lucka, Martička)pořádáme nebezpečné výpravy do různých koutů Moravy a objevujeme krásy místních hospod;-).
...takže žiju dál, ale letenka na říjen do Le Havre už je koupená.Tenhle pobyt považuju za nejlepší období svýho života a doufám, že jednou tento pocit něco překoná.
Teď jenom přemýšlím, co s tímhle blogem, protože su zpátky s lidmi, kvůli kterým sem ho začla psát. Navíc název už není aktuální a mám nový stránky na msn spaces, kam strkám fotečky z prázdnin. No uvidíme,přece jen mám stále grafomanské sklony, i když se projevují poskrovnu.
GOODBYE LE HAVRE, JE T´ADORE ET JE REVIENS BIENTOT <3 !
BIIIIIIIIIIIIIIIIIIIiiiiiiiiiiiiiiissssssssssssssssSSSSSSSSSSSSSSOU!